Anglický buldok:
výsledek britského
smyslu pro sílu a
výbornou povahu |
HISTORIE
PLEMENE
Pravděpodobnými předky buldoka jsou silní asijští psi, jako
je tibetská doga, asyrský a babylónský válečný pes a pes
molosský. Tito psi byli římskými vojáky používáni k hlídání
vojenských táborů. Rozpadem římského impéria se však stopy
po buldocích na dlouhá staletí ztrácejí. Mezi 13. a 18.
stoletím byly v Anglii velmi oblíbené zápasy s býky, tzv.
„bull-baiting“, ke kterému byli tito psi cvičeni. Temperament
tohoto pradávného buldoka se však od dnešního podstatně
lišil. V roce 1778 bylo pořádání těchto zápasů vévodou z
Devonshiru zrušeno. I nadále však byli buldoci používáni
k zápasům s jinými zvířaty, jako např. s medvědy, a i tyto
se těšily velké oblibě. Na přelomu 18. a 19. století, poté
co vymizely i tyto zápasy, nastalo postupné přeměňování
tohoto zuřivého bojovníka v rodinného psa. Jako samostatné
plemeno byl buldok poprvé předveden na výstavě v roce 1859
v Birminghamu. V roce 1865 byl v Londýně přijat první standard
tohoto plemene. Během druhé světové války byla populace
buldoků velmi snížena, a plemeno se začalo opět zvedat až
po jejím ukončení. Plemeno se rozšířilo i do Ameriky a dalších
zemí a neustále vzrůstá jeho obliba a zlepšuje se také kvalita
chovaných psů. |
